Osobnosti třebíčské hvězdárny

MUDr. PETR HÁVA, CSc.

Narodil se r. 1952. Studium lékařské fakulty MU v Brně ukončil v roce 1977, titul CSc. získal v roce 1981. Byl členem zastupitelstva Města Třebíč a ředitelem třebíčské nemocnice.

Na třebíčské hvězdárně působil v letech 1981- 1990. Tento vynikající a mimořádně iniciativní člověk pozvedl odbornou i organizační práci hvězdárny na nebývalou úroveň. Své schopnosti i dovednost ve vyjednávání dokázal využít v roce 1984 k získání budovy bývalého provizorního autobusového nádraží na ulici Březinova. Šlo o budovu sestavenou z osmi montovaných buněk UNIMO. Aby budova vydržela ještě mnoho dalších let, byly pro ni vybudovány masivní betonové základy, na které byla budova během jediného dne převezena.

V roce 1990 odešel Petr Háva do Prahy a nyní působí na fakultě sociálních věd Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy.

doc. RNDr. MILOSLAV ZEJDA, Ph.D.

Narodil se r. 1965 v Třebíči. S astronomií začal v roce 1978 v astronomickém kroužku v Třebíči, s pozorováním proměnných hvězd o dva roky později. O několik let později astronomický kroužek při třebíčské hvězdárně vedl. Po maturitě na gymnáziu v Třebíči vystudoval přírodovědeckou fakultu UJEP v Brně (dnes Masarykova universita) a zároveň absolvoval pomaturitní studium astronomie ve Valašském Meziříčí. Roku 1989 ukončil studium a získal titul RNDr.

V letech 1989 – 2006 působil na Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně jako lektor. Věnoval se astronomickým kurzům, přípravě nových pořadů v planetáriu a samozřejmě i proměnným hvězdám, jejichž program pozorování měl tehdy na brněnské hvězdárně své celostátní centrum. V roce 2008 úspěšně završil postgraduální studium na MFF UK Praha titulem Ph.D.. Od roku 2005 působí v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Roku 2013 obhájil habilitační práci na MU a získal titul docent.

V rámci odborných programů, stáží a pozorování proměnných hvězd intenzívně využívá zajímavé pozorovací lokality po celém světě a je vášnivým cestovatelem.

ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST

Členové astronomické společnosti každý měsíc pořádali zdarma přednášky pro veřejnost a ročně 2 - 3 přednášky zvaných předních astronomů ve velkých sálech. V letních měsících byly pořádány tzv. „Večery pod širým nebem“, kde se snažili předávat astronomické poznatky návštěvníkům. O tyto akce byl velký zájem.

Používané dalekohledy byly zčásti vyráběny amatérsky (pan učitel Havlík osobně brousil zrcadla). S přednáškami a vlastnoručně vyráběnými diapozitivy vyjížděli i do vesnic v okolí.   

Dalekohledy z té doby máme uloženy na hvězdárně. Konstrukci dřevěného hranatého dalekohledu dělal údajně pan Vidlák z UP závodů v Třebíči. Je k němu i zrcadlo, průměr 10 cm, ohnisko 2 metry. Je to asi práce pana Havlíka.

Zelený dalekohled je Havlíkova konstrukce. Objektiv je lepený achromát o průměru 7 cm, lepený ze dvou skel. Ohnisková vzdálenost 80 cm. Tubus je pravděpodobně z ruské protitankové střely (pancéřová pěst). Paralaktická montáž s jemnými pohyby je ze starého jízdního kola.

 RNDr. ZDENĚK KVÍZ, CSc. (4. 3. 1932, Třebíč – 21. 8. 1993, Sydney)

Třebíčský rodák a student zdejšího gymnázia odešel po maturitě na přírodovědeckou fakultu MU v Brně studovat fyziku a astronomii, kde promoval r. 1957. Po vysoké škole působil nejprve v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, později učil na několika vysokých školách v Praze. V roce 1969 dostal stipendium k dlouhodobému studijnímu pobytu na Australskou státní univerzitu v Sydney. Po skončení stipendia se rozhodl i s rodinou v Austrálii zůstat natrvalo. Pracoval jako lektor fyziky na pobočce Univerzity v Sydney v Broken Hill a současně spolupracoval s řadou významných astronomických pracovišť. Po roce 1989 několikrát navštívil Československo, v roce 1991 však vážně onemocněl a zemřel v Austrálii ve věku 61 let.

Česká astronomická společnost každý druhý rok uděluje Cenu Zdeňka Kvíze mladému astronomovi, který vynikl v některém z oborů, jež dr. Kvíz sám pěstoval. Je po něm také pojmenována planetka č. 8137.

FRANTIŠEK HAVLÍK (1896 - 1965)

František Havlík se narodil roku 1896 v okrese Třešť. Po složení tzv. válečné maturity byl ihned povolán na vojnu, vypukla 1. světová válka. Po válce šel studovat na učitelský ústav do Brna. Působil v okolí Jihlavy.

Za okupace byl přeložen do Třebíče, kde postupně učil na všech pěti středních školách. Jeho největší láskou byla hra na housle a astronomie.

Roku 1949 založil spolu s dalšími kolegy a studenty astronomickou společnost v Třebíči.

FRANTIŠEK KRUL (1930 - 2012)

Narodil se r. 1930 v Třebíči. Patřil k zakládajícím členům skupiny třebíčských astronomů. Maturoval na třebíčském gymnáziu v roce 1949. Po maturitě studoval bohosloví v Brně do r. 1951, kdy musel z politických důvodů odejít. Přijal místo vychovatele v domově mládeže v Krásných Horách, přitom si dodělal studium pedagogiky a promoval.

V 60. letech se vrátil do Třebíče se svojí ženou. Byl kostelníkem v kostele na Jejkově, hrál na violu v třebíčských hudebních souborech. Zemřel r. 2012.

JAN SEDLÁK (1889 - ?)

První doklad o astronomické činnosti v Třebíči máme v archivním výtisku Říše hvězd. Jedná se o fotografii soukromé pozorovatelny v rubrice „Z činnosti členů pobočky“. Fotografie je z roku 1928. Pod fotografií je nápis „Kopule hvězdárny prof. J. Sedláka v Třebíči, vlastní práce majitelova“.

Prof. Jan Sedlák se narodil r. 1889 v Třebíči. Za 1. sv. války působil jako legionář v Americe. Od r. 1918 vyučoval jako smluvní profesor na třebíčském gymnáziu. Byl energické povahy, vyžadoval kázeň. Kromě tělocviku vyučoval tehdy nepovinnou angličtinu. V r. 1930 emigroval do Jižní Ameriky. Někdy okolo r. 1946 se vrátil na Slovensko.